Přeprava do sklárny v Dolním Polubném

Kořenovská zubačka také v roce 2012 slaví výročí, poctivě slouží už 110 let! Při této příležitosti se vypravíme na bývalou stanici Dolní Polubný (v období 28. 5. 1961 – 31. 12. 1962 Desná horní nádraží) prostřednictvím handrkování sklárny s dráhou o výši poplatku za posun. I z toho si lze udělat obrázek o tehdejším nákladním provozu.

Stanice Dolní Polubný měla zvláštní uspořádání. Vedle hlavní koleje byla jen jedna vedlejší, zatímco tříkolejné nákladové kolejiště se nacházelo úplně mimo trať. V náročném terénu, kde si trať vypomohla ozubnicí, nákladiště naopak potřebovalo rovnou plochu pro stojící vozy. Bylo proto vyvedeno na jakousi odbočku po vrstevnici. Jinak se ale nelišilo od běžného nákladového prostoru. Samozřejmostí zde bylo základní vybavení pro nákladní přepravu: rampa, skladiště a kolejová váha. Celý Dolní Polubný měl v popisované době 8 výhybek. Dominantním přepravcem zde byla Riedlova sklárna.

A nyní už dopis Ústředního svazu čs. průmyslníků na Ředitelství státních drah v Hradci Králové z ledna 1926 (upraveno, ponechán zajímavý tvar názvu stanice):

„Naše členská firma Josef Riedl v Dolní Polubné sděluje nám, že ŘSD v Hr. Králové žádá, aby platila za přistavení vozů na kolej č. 5 ve stanici Dolní Polubná poplatek Kč 9,20 a se zřetelem pak na různé okolnosti a situaci, o níž se ještě zmíníme, snížilo tento požadavek na Kč 4,60.

Firma Josef Riedl uzavřela jednak se státními drahami, jednak s místní drahou Liberec – Jablonec – Tanvald úmluvu, dle níž firma přistavěla část 5. koleje a odevzdala ji do majetku dráhy a udržovala opěrnou zeď ve stanici a měla platit za vůz na této koleji poplatek 40 hal. za přistavení, za vozy pak, jež by se přistavily na slepou kolej z této koleje vybíhající, roční poplatek 60 Kč. Tento roční poplatek byl zvýšen na Kč 400.

K tomu si dovolujeme poznamenat, že kolej č. 5 je stejně situována jako ostatní dvě koleje a že přistavení vozu na tuto kolej nevyžaduje žádného většího výkonu a času, nežli přistavení vozu na koleje ostatní. Jediné, co zde přichází v úvahu, je snad okolnost, že je třeba někdy posunování, aby byly všechny vozy pro firmu Riedl přistaveny na jednu určitou kolej. K tomu však dovolujeme si poznamenat toto: Dolní Polubná je konečnou stanicí, v níž přes dvě třetiny zátěže je určeno pro firmu Riedl. Poněvadž se tu přistavuje téměř 3000 vozů uhelných, a to většinou v uzavřených vlacích, není třeba pravidelně vůbec žádného posunování, jež se snad provádí zcela výjimečně. Jednotlivě firmě Riedl vozy nejsou přistavovány téměř vůbec, průměrně pak najednou asi 5 vozů a to opět jsou vozy, přicházející z jednoho směru, obyčejně z jedné šachty. Z toho důvodu platila by firma za jedno přistavení vozu, pro něž se nekoná téměř vůbec žádný zvláštní výkon, 4,60 Kč. K tomu dlužno připomenout, že se stává velmi často, že z důvodů staničních a traťových poměrů přistavuje se firmě zátěž celými nákladními vlaky. Počítáme-li, že firma přistavuje asi 3000 vozů ročně, platí až dosud asi 1600 Kč přestavného, zatímco by dle nabídky ředitelství měla napříště platit 13 600 Kč. Toto zdražení nemůže být opodstatněno zvýšenými výkony státních drah…“

ŘSD hodlalo vyhradit pátou kolej pro sklárnu za roční paušál 9000 Kč. V říjnu 1926 psalo na ústředí, že firma přestavuje svoji vlečku a hodlá značné množství uhlí skládat na prodloužené vlečce (odbočující blíž k Tanvaldu?), kde staví centrální generátor. V roce 1927 byla uzavřena vlečková smlouva se zpětnou platností od 1. 1. 1926.

Jak to vypadá v Dolním Polubném dnes? Dráhař z vlaku směr Harrachov zpozoruje spíš objekty na pravé straně: chátrající budovu a zarostlou nenapojenou vedlejší kolej. Nákladní kolejiště vlevo je redukované, chybí prostřední kolej, krajní u skladiště se v zadní části ztrácí pod nánosem a uloženým materiálem. Alespoň šturcy jsou tam, co kdysi. Z osmi výhybek zůstaly jen tři, upravená budova skladiště je využitá.

Jaroslav Přibyl, vydáno v Tulákovi č. 70, září 2012