V zajímavé minulosti stanice Březno u Chomutova, ležící na trati bývalé Buštěhradské dráhy Praha – Chomutov – Cheb, najdeme řadu zrušených záležitostí: hned dvě tratě (Březno – Prunéřov a Březno – Žabokliky), úzkokolejku do dolu, lanovku přes údolí s obcí rovněž do dolu, depo na nádraží; dovolíme si sem dočasně přiřadit i dosud nedostavěnou přeložku trati do Chomutova. Ta však snad ještě nepatří do archívu, jednou se po ní určitě svezeme.
S tratí Březno – Žabokliky jsou spojené další kuriozity. Jednak je tu známá skutečnost, že se jedná o první zrušenou trať v českých zemích (1879), těleso na prvních dvou kilometrech se může kromě toho pochlubit naprosto unikátním jevem: bylo využito celkem třikrát! V pořadí třetí koleje v této trase existují dodnes a patří Kadaňsko-tušimické důlní dráze, vybudované v 60. letech. A co bylo tím druhým dílem? Úzké koleje. Ano, po první světové válce si „velké“ těleso dovolila obsadit důlní úzkokolejka.
V sousedství zrušené tratě, na katastru obce Vičice, byl roku 1918 otevřen hnědouhelný důl Karel. Firma R. Kürschner z Ústí nad Labem k němu hodlala postavit z Března úzkokolejku. Potřebná byla také vlečka ve stanici, kde by se uhlí překládalo. Tehdy ještě nádraží patřilo Buštěhradské dráze, jež zahájení stavby vlečky, urychleně vyžadované firmou, povolila. Ihned poté v červenci 1920 s případem obeznámila Ministerstvo železnic a žádala o schválení a udělení prozatímního užívacího povolení. MŽ zcela vyjímečně nemělo námitek proti již provedené stavbě s tím, že bude dodatečně podrobena standardnímu povolovacímu řízení.
Vlečka o délce mírně přes 200 metrů se nacházela na žateckém zhlaví, odbočovala zpětně v pořadí druhou výhybkou. Pro zajímavost, březenské nádraží mělo v roce 1920 sedm průběžných kolejí a výtopnu na opačné straně kolejiště. Točna ležela přesně naproti výpravní budově.
Stavbu třídírny a úzkokolejné dráhy s rampou povolilo ředitelství drah v Plzni v březnu 1922. Rovněž dodatečně, drážka byla dokončena zřejmě roku 1921. Měla rozchod 760 mm, délku asi 2 kilometry a parní provoz. V dole vedla pod násypky, ve stanici byla u vlečky zřízena vykládací rampa. Z rampy kolej klesala 15 promilemi, na starém tělese stoupala 4‰ do vrcholového zářezu a k dolu zase klesala. Křížila okresní silnice Březno – Kopeček a Střezov – Kopeček. Projekt dále počítal s výhybnou uprostřed trati, v km 0,9-1,0.
Do stavby u Března řeklo své i Ministerstvo veřejných prací. V srpnu 1921 konstatuje, že nenamítá nic proti zřízení třídičky na tělese bývalé trati, pokud stavbou těleso nebude dotčeno a nebude znemožněno případné zřízení vlečky na tělese, kde je nyní položena úzkokolejná dráha. Zamýšlelo totiž postavit u Nechranic uhelnou elektrárnu(!) a spojit ji vlečkou se stanicí Březno za účelem dovozu uhlí.
Úzkokolejka byla v provozu jen krátce. Těžba dolu Karel se uvádí pouze do roku 1921…
Jaroslav Přibyl, červen 2005
